Káva v supermarketech bývá často stará a nekvalitní. Za označením „směs kávy“ se povětšinou skrývá malé množství arabiky doplněné o hodně robusty a snaha prodat co nejlevnější kávu za co nejvyšší cenu, která je odůvodněna značkou výrobce kávy.
Směsi káv se skládají z více druhů zrn a správné kombinace mezi nimi se dá docílit harmonické a ucelené chuti, k čemuž je ale zapotřebí velkých zkušeností a znalostí jednotlivých surovin. Ale přesto i jednodruhové kávy dokáží být velmi harmonické a chuťově vytříbené již od „matky přírody“ a často tomu i tak bývá.
Pro snížení ceny se často míchá arabika s robustou, která ji sníží dostatečně, ale výsledkem je směs pouze průměrné nebo velmi podprůměrné kvality. Při dlouhém skladování se tak může chuť arabiky vyprchat a zůstat tak jenom vlastnosti robusty. Zdá se, že robusta nemusí být v kávových směsích na škodu – například italská 100 % arabika může podle zákona obsahovat až 10 % robusty. Robusta se ale do kávy přidává kvůli pěně, když je káva starší. Obecně ale mají Italové rádi hořčí kávu, takže jsou robustě o něco málo více nakloněni a jsou ochotni, i když je to na úkor chuti a kvality.
Pojďme se tedy podívat na nejčastější směsi káv poněkud blíže, abychom dostali zběžný přehled, než vstoupíme do obchodu s přáním koupit si nějakou dobrou kávu.
Za prvé zmiňme kávu kolumbijskou, kde nejkvalitnější káva pochází z andských plantáží. Kávy z Kolumbie mívají dobrou kyselost a čisté aroma, některé druhy mohou mít lehce oříškovou chuť. Nejlepší jsou středně pražené.
Káva z Afriky je chuti pikantní, má jemnou kyselost a jemnou vůni s lehkou ovocnou příchutí. Většinou tvoří dobré směsi kávy.
Kubánská káva je sladká a lahodná, má jemnou kouřovou vůni cedrového dřeva. Středně silné pražení zvýrazňuje její vůni. Tato káva je vyhledávána především Japonci, v Evropě se k naší škodě vyskytuje zřídka.
Na našem kávovém trhu se můžeme setkat s různými druhy kávových směsí, jejichž chuť je rozmanitá díky namíchaným druhům zrn. Například Kostarická káva je jemná a má ořechovou příchuť, Etiopská Mocha je hladká a vyzrálá a doporučuje se její pití po jídle. Stejně tak po jídle je vhodná Jávská káva, vyznačuje se lehkou kouřovou příchutí.
Mezi nejlepší kávy na světě patří jamajská Blue Mountain, je zároveň i nejdražší kávou, 98 % čisté kávy se dováží do Japonska, ostatní 2 % se dávají do směsí. Speciálně u této kávy je třeba dávat pozor na její napodobeniny, pravá Blue Mountain má osvědčení od Jamajské komise kávového průmyslu.
Mezi silnější kávy patří například káva Honduras, Uganda nebo Madagaskar, poslední jmenovaná má vysoký obsah kofeinu a hodí se dobře na přípravu silného „turka“. Také káva Guatemala a Cuba patří mezi silné středoamerické kávy s plnou chutí, které mají výrazně povzbuzující účinky. Ještě silnější je Tanzanijská, má výraznou a vyrovnanou chuť.
Nejlepší ze všech asijských káv je káva z Indie , je to káva s nižším obsahem kofeinu, má jemnou chuť a měděnou barvu.
Mezi vysoce kvalitní kávy patří i Brazilská Santos, která se pěstuje v půdě bohaté na obsah železa, má plnou a hladkou chuť s minimální kyselostí. Také káva Sumatra je pouze mírně nakyslá, ale má velmi silnou chuť a je pražená do tmava.-
Je potřeba si ujasnit pojem kyselost, která je zmiňována u většiny druhů káv. Nelze si ji v žádném případě plést se „zkyslostí“. Kyselost kávy určuje a charakterizuje její kvalitu, u kávy je žádoucí, protože bez ní by káva byla chuťově chudá a plochá.
Jak je patrné, každá káva má jinou chuť a při tvorbě směsí je třeba brát v úvahu všechny vlastnosti, není problémem namíchat hodně směsí, ale ne vždy je výsledný efekt takový, aby směs měla vyváženou chuť a vůni. Namíchat dobrou směs bývá opravdu uměním.