Kofein a jeho účinky na lidský organismus

Varují, že kofein zvyšuje krevní tlak a tím zvyšuje i riziko pro vznik srdečních chorob. Druhý tábor oponuje, že je kofein psychoaktivní látka, která je při přiměřeném používání prospěšná lidskému organismu. Tvrdí, že naprosto bezpečnou dávkou je 300 mg kofeinu, což jsou 2-3 šálky kávy anebo čaje. Dalším argumentem je, že kofein podporuje dobrou náladu, zvyšuje pozornost, zrychluje reakce a rozšiřuje poznávací schopnosti. Předkládají také výsledky výzkumů dokazujících prospěšnost kofeinu, protože zamezuje vzniku některých nemocí anebo pomáhá tlumit jejich průběh.

Kofein je doopravdy drogou, díky které může fungovat celý dnešní svět – je využitelný na všech místech, kde je potřeba, aby byli lidé dlouho vzhůru a ještě pozorní – využívají jej lékaři, záchranáři, lidé ve směnných provozech, řidiči a mnozí další. Kofein pomáhá překonat únavu při cestování na větší vzdálenosti a i při sportu.

Paradoxní ovšem je, že jeho užíváním vznikl jakýsi začarovaný kruh, ze kterého nelze vystoupit, což činí mnoha vědcům celého světa nemalé starosti. Slovy jednoho z nich: „užíváme kofein, abychom nahradili spánkový deficit, který ovšem vzniká důsledkem užívání kofeinu“.

Lidé mají skutečně díky konzumaci kofeinu mnohem menší potřebu spánku, ale bez jeho obvyklé osmihodinové doby tělo nepracuje ve správně fyzické, psychické a emoční kondici. Důsledkem je to, že celá lidská společnost velmi strádá nedostatkem spánku, což je cena, kterou platíme za naši zvýšenou bdělost. Vznikl tak zásadní rozpor ve dvojím účinku kofeinu, lidé ho užívají proto, aby nespali a zároveň proto, že málo spí.

Výsledky výzkumů prokázaly, že na kofein odlišně reagují extroverti a introverti, ti druzí jsou na něj mnohem více citliví. Rozdílné jsou rovněž názory na účinky kofeinu u dětí. Neexistuje ale důkaz, že by v malém množství dětem škodil. Některé studie uvádějí, že dětský organismus metabolizuje kofein rychleji a není důvod se domnívat, že děti jsou vůči kofeinu vnímavější. Zjištění, které pravděpodobně překvapí všechny kuřáky, je, že pokud kouří cigarety a zároveň si pochutnávají na kávě, téměř dvakrát se znásobí rychlost, s níž tělo metabolizuje kofein, což znamená, že hladina kofeinu v jejich krevní plazmě klesá dvojnásobně rychleji.

Mnoho vědeckých skupin se zabývalo zjišťováním, jaké jsou hlavní účinky kofeinu a proč lidé po jeho požití nemají potřebu spánku a tak se přišlo na to, že lidské tělo obsahuje přírodní uspávací prostředek Adenosin, který dokáže kofein blokovat a zabraňovat tak člověku usnout.

Kromě toho má kofein i analeptické účinky – stimuluje centrální nervovou soustavu a také působí na tělesnou výkonnost. Jde o účinky ergogenní. Kofein navíc mírní bolest při určitých typech migrén a také bylo zjištěno, že potlačuje příznaky astmatu.

Proti kofeinu ale hovoří i jiné věci – krátkodobě zvyšuje krevní tlak, může také zvyšovat ztrátu vápníku v kostech (a to především u žen v menopauze), ale ztrátu lze eliminovat vypitím denní dávky mléka (30 ml).

U většího počtu osob užívající pravidelně a dlouhodobě různí kofeinové nápoje byl zjištěn častější výskyt rakoviny ledvin, jater a slinivky, cystická fibróza prsu a osteoporóza, ovšem nebyla dokázáno a ani nalezena souvislost mezi kofeinem a příčinou těchto onemocnění.