Legendy a pověsti o kávě

Samozřejmě, počkám než si uvaříte kávu. Až ji budete mít, tak se pohodlně posaďte a poslouchejte.

První údaje o kávě jsou provázeny legendami a pověstmi. Asi nejvíce tradovanou je pověst o rozdováděných kozách, které patřily pastevci jménem Chaldi. Ten pozoroval své stádečko koz a nemohl přijít na to, proč jsou najednou tak neobvykle veselé a bujaré. Zvědavost mu nedala a vysledoval, že kozy objevily neznámý keř a spásají jeho plody. Ochutnal je tedy také a sám na sobě pocítil jejich povzbuzující účinky. Pravidelným žvýkáním těchto plodů zaháněl únavu a pocit spánku. Časem se svěřil se svým tajemstvím opatovi z nedalekého kláštera. Ten pastevci nevěřil a bobule, které od něho dostal, odhodil do ohně. Žár uvolnil kávové aroma a zvědavý opat je vyhrabal z ohně. Pak je zkoušel vařit ve vodě a nápoj, který vznikl, začal pít. Když sám na sobě vyzkoušel jeho povzbuzující účinky a jeho unavená mysl až zázračně pookřála, postaral se o rozšíření kávového nápoje mezi mnichy v klášteře. Těm káva umožňovala zvýšit bdělost mezi nekonečnými modlitbami.

Další pověst vypráví o šejku Bensaidovi, který cestoval po Etiopii a při svých cestách poznal povzbuzující účinky neznámého nápoje. Když po návratu domů onemocněl a jeho lékaři si s ním nevěděli rady, dal poslat do Etiopie pro zázračné bobule. Šejk se po jejich požití skutečně uzdravil, a protože kávu považoval za zázrak, zavedl prý dokonce pití kávy jako povinnost před nočními modlitbami.

Existuje také arabská verze legendy. Hlavní její postavou byl jemenský lékař a šejk Hadji Omar. Ten přicestoval do Jemenu, kde se modlil za obyvatele postižené morem. Uzdravil nejen je, ale také královu nemocnou dceru, které se do Omara zamilovala. Král nechal vyhnat lékaře z města. Omarovi, žijícímu ve vyhnanství v Ousabu v Arábii se jednoho dne zjevil pták s překrásným peřím, který odpočíval na keři s vonícími květy a nápadně červenými bobulemi. Udivený šejk přiběhl ke stromu, ale pták mezitím zmizel a objevily se neznámé plody. Omar bobule utrhl a ve svém příbytku z nich zkusil udělat odvar. Po vypití pocítil zvláštní posilující chuť a příval energie. Jako lékař začal nápoj dávat nemocným, které léčil. Brzy se zvěsti o blahodárných účincích jeho zázračného nápoje donesly až k panovníku a ten vyhnance omilostnil. Omar se vrátil do rodného kraje jako hrdina, vladař mu nechal postavit chrám a Omar by prý prohlášen za svatého.

Jiná historka vypráví o Mohamedovi, který tvrdě zaspal a nesplnil své povinnosti. Na pomoc mu přiletěl archanděl Gabriel a podal mu nápoj, po jehož vypití byla jeho síla najednou taková, jak pověst praví, že „sesadil z koně až čtyřicet mužů a udělal čtyřicet žen šťastnými“. A nakonec v důsledku energie a síly Mohamed vytvořil, dodnes největší, islámskou říši.

Další ze starých legend vypráví příběh o hořícím lese, ve kterém rostly i kávovníkové keře. Při požáru ohořely větve kávovníku, ale plody kávovníku plamen pouze ožehl. A bobule začaly tak příjemně vonět, že je potom lidé začali dávat k ohni úmyslně. A jak legenda říká – přišlo se tímto způsobem na pražení kávových zrn.