Vliv nadmořské výšky na chuť kávy – proč horské plantáže nabízejí unikátní profil

Vyšší nadmořská výška: Pomalejší růst, výraznější chuť

Kávovníky rostoucí ve vyšších nadmořských výškách, obvykle nad 1 200 m n. m., mají díky chladnějšímu klimatu zpomalený růst. Tento pomalý proces umožňuje kávovým třešním déle zrát, což vede k vyšší hustotě zrn a lepšímu vstřebávání minerálů z půdy. Výsledkem je káva s intenzivnějším aroma, vyšší aciditou a komplexnější chutí.

Typické chuťové vlastnosti vysokohorské kávy:

• Vyšší acidita – svěží, citrusové, ovocné nebo květinové tóny
• Komplexnější chuťový profil – jemná sladkost, více vrstev chutí
• Hustší a tvrdší zrna – delší pražení umožňuje rozvinout chuťový potenciál

Například etiopské nebo keňské kávy, pěstované nad 1 800 m n. m., jsou často popisovány jako jasně kyselé s tóny černého rybízu, jasmínu nebo bergamotu.

Nižší nadmořská výška: Plnější tělo, méně kyselosti

Naopak káva pěstovaná v nižších nadmořských výškách (do 1 200 m n. m.) dozrává rychleji, což vede k méně výrazné kyselosti a plnějšímu tělu. Tato káva mívá jemnější, méně komplexní chuť, často s čokoládovými, ořechovými nebo kořeněnými tóny.

Typické chuťové vlastnosti nížinné kávy:

• Nižší acidita – méně citrusových a ovocných tónů
• Plnější, těžší tělo – čokoládové, ořechové nebo zemitější chutě
• Měkčí zrna – rychlejší pražení, kratší trvanlivost chuti

Brazílie, jako největší producent kávy, pěstuje velké množství zrn v nižších nadmořských výškách (900–1 200 m n. m.), kde dominují ořechové, čokoládové a sladké tóny.

Jak nadmořská výška ovlivňuje hustotu zrn?

Nadmořská výška má také významný vliv na fyzickou strukturu kávových zrn. Kávy z vyšších nadmořských výšek jsou tvrdší a hustší, což znamená, že se při pražení chovají odlišně. Pražení těchto zrn vyžaduje pečlivější přístup, protože tvrdší zrna uvolňují chutě pomaleji.

• Nižší nadmořská výška (pod 1 200 m n. m.) – měkčí zrna, rychlejší pražení, méně komplexní chutě
• Střední nadmořská výška (1 200–1 500 m n. m.) – vyvážená kyselost, jemná sladkost, komplexnější tóny
• Vysokohorská káva (1 500–2 200 m n. m.) – výrazná acidita, květinové a ovocné chutě, bohaté aroma

Kávy pěstované nad 1 200 m n. m. se v některých zemích označují jako „Strictly High Grown“ (SHG), což poukazuje na vyšší nadmořskou výšku a tvrdší zrno.

Příklady světových regionů a jejich nadmořská výška

Střední Amerika –  Kávy z Guatemaly,  Kostariky nebo  Hondurasu (1 200–1 800 m n. m.) jsou známé svou jasnou kyselostí, jemnou sladkostí a tóny čokolády a citrusů.

Afrika –  Etiopie a  Keňa produkují kávy s květinovým a ovocným profilem, často s tóny bobulového ovoce nebo bergamotu. Keňa Tekangu Tegu (1 750–1 950 m n. m.) je skvělým příkladem jasně kyselé kávy s chutí černého rybízu.

Jižní Amerika –  Kolumbijské kávy z výšek nad 1 500 m n. m. mají vyváženou kyselost a tóny jablka, lískového oříšku a mléčné čokolády.

Jihovýchodní Asie – Kávy z  Indonésie a Vietnamu, pěstované ve výškách kolem 900–1 200 m n. m., jsou méně kyselé a mají zemitější, kořeněnou chuť.

Čím výše, tím výraznější zážitek

Pokud hledáte kávu s komplexními chutěmi, vyšší aciditou a bohatým aroma, dejte přednost kávám z vyšších nadmořských výšek. Naopak, pokud preferujete jemnější a méně kyselé chutě s plnějším tělem, sáhněte po kávách z nižších poloh.

Výběr správné kávy je otázkou osobních preferencí, ale pochopení vlivu nadmořské výšky vám pomůže lépe ocenit rozmanitost chutí, které káva nabízí. Ať už si vyberete kávu z etiopských hor nebo brazilských nížin, každý šálek vypráví příběh o místě, kde vznikl.